dnes je pátek, 29. července, svátek má: Marta, email: info@son.cz, tel: +420 234 463 343
11.01.2010 | Z praxe | Ring | Přečteno: 7284x | Tisk

Nájemník zemřel - Byt „na památku“

Někdy se tomu říká danajský dar. Když člověk něco získá, ale má s tím jenom problémy. A takovým na první pohled dárečkem bývá pro majitele byt, který se uvolnil smrtí staronájemníka a nikdo z blízkých si v něm nedělá nárok na přechod nájmu. Zvlášť v dobách velkých rozdílů mezi nájmem regulovaným a smluvním to mohla být pro majitele docela výhra. Jenže v právním státě typu „u nás“ bývá všechno nakonec úplně jinak…

„Ve velkém bytě mého domu žila skoro devadesátiletá paní, která tam bydlela sama a ani u sebe neměla nikoho hlášeného. Příbuzní za ní chodili zřídka, a když už přišli, tak to bylo vždy jen čtrnáctého, kdy se naděluje starým lidem důchod. Po její smrti jsem měl pocit, že si už brzy vynahradím svoji ohleduplnost vůči této milé paní, kterou jsem vynechával při zvyšování nájmů a podobně. Ale notář byt zapečetil a už rok je byt plný harampádí. Změnil se v bezplatné skladiště, a já vůbec netuším, kdy tato situace skončí,“ popisuje svůj problém Pavel Hašek, majitel pražského bytového domu.

Podle zkušeností pronajímatelů i právníků je v případě úmrtí nájemce bytu rozhodující osobou notář. Může totiž byt zapečetit, což někdy znamená ztrátu nájmu po několik měsíců, ale není výjimkou, že taková situace trvá roky – dokud není vyřešené dědictví a mezi dědici se nenajde ochota věc nějak řešit.

Právo na pietu

Jak nám k tomuto problému řekl např. právník mgr. Aleš Vojta, je pronajímatel odkázán v zásadě na benevolenci notáře. Ten totiž může byt zpřístupnit a věci po zemřelém odvézt do skladu. Nebo ponechá byt plný nábytku a věcí (možná cenných) až do vyřešení soudního sporu.

„Někteří správci alespoň vedou evidenci volných bytů a kontaktují dědické oddělení obvodní soudu s otázkou, zda již bylo ukončeno dědické řízení a kdo je dědicem. Tak si zajišťují, aby mohl být byt po zemřelém nájemci vyklizen a předán v co nejkratším termínu. Přílišná aktivita, mezi nejobvyklejší patří snaha přemístit věci z bytu do skladu, se však může nevyplatit – a to s ohledem práva na pietu,“ varuje Aleš Vojta.

Před několika lety zahájila matka zemřelého nájemníka spor s pronajímatelem a požadovala, aby soud uložil žalovanému omluvit se žalobkyni dopisem ve znění: „

Omlouváme se za zásah do Vašich citových vztahů způsobený tím, jak jsme se zachovali k osobním věcem Vašeho zesnulého syna a vybavení jeho bytu a za to, že jsme tímto způsobem zároveň porušili důstojnost a památku zesnulého.

Žalovanému aby dále uložil zaplatit žalobkyni na náhradu nemajetkové újmy částku 20 000 Kč.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR:

… byt byl vyklizen postupem obvyklým u bytů osob zcela osamělých. Žalobkyně jako pozůstalá matka neměla možnost sama rozhodnout o tom, které věci ze synovy pozůstalosti si ponechá na památku, a které odstraní. Žalovaný zapříčinil, že žalobkyně zjistila způsobem pro ni traumatizujícím, jak skončily věci, které její syn za života užíval, což znásobilo její duševní utrpení ze smrti syna. Žalovaný tak zasáhl do práva žalobkyně na soukromí, vytváření si rodinných vazeb a uchování památky po nejbližším rodinném příslušníkovi.

Hluboký pocit diskrétnosti a intimity existující v základu každé lidské bytosti vyžaduje účinnou ochranu soukromého osobního života. Bez ochrany soukromí by nebylo ani svobody. Listina základních práv a svobod hovoří v článku 7 o nedotknutelnosti soukromí osoby a v článku 10 odst. 2 o ochraně před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (tj. rodinného soukromí). Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod v článku 8 pak o soukromém a rodinném životě.

Výklad pojmu „osobní soukromí“ nelze nepřiměřeně omezovat tak, že by z něj byl vyloučen „vnější svět“, neboť respektování soukromého života musí zahrnovat do určité míry i právo na vytváření a rozvíjení vztahů s dalšími lidmi. Je pak zřejmé, že přes smrt fyzické osoby pravidelně dále u osob jí nejbližších přetrvávají vytvořená a prožívaná rodinná pouta ve formě piety, resp. kultu, přičemž jejich význam pro prakticky každou pozůstalou fyzickou osobu je nepopiratelný.

V daném případě popsaný zásah žalovaného zcela neoprávněně postihl soukromí žalobkyně jako nejbližší pozůstalé v oblasti prožívání a realizace piety ve vztahu k zemřelému synovi.

Byt magazín informuje

  • Smrt nájemce nemusí být sama o sobě skutečností znamenající zánik nájmu bytu. Smrtí nájemce zaniká právo osobního užívání bytu jenom tehdy, když nepřechází na jiné osoby.
  • Zemřel-li nájemce bytu a nejedná se o byt, který byl předmětem společného nájmu nebo společného nájmu bytu manželů, může dojít k zániku nájemního vztahu k bytu nebo k přechodu nájmu na jinou osobu.
  • Smrtí nájemce zaniká nájem bytu vždy pokud se jednalo o nájem služebního bytu nebo nájem bytu zvláštního určení či o byt v domě zvláštního určení, nebo je u uvedených bytů přechod nájemního vztahu vyloučen ustanovením § 709 obč. zák.
  • Eventuální povinnost vyklizení bytu po zemřelém nájemci připadá dědicům věcí, nacházejících se v bytě, ke kterým nabyli děděním vlastnické právo. Nevyklidí-li byt osoby, které jsou k tomu povinny, může se pronajímatel splnění této povinnosti domáhat u soudu žalobou k vyklizení.
  • Znemožnění realizace práva na pietu je zásahem do soukromí, který podle okolností může odůvodnit potřebu ochrany pozůstalé fyzické osoby. A pokud je takovým zásahem současně např. znevážena samotná zemřelá fyzická osoba, pak přistupuje i možnost postmortální ochrany této osoby podle § 15 odst. 1 občanského zákoníku.
Do systému vložil: Pačesová Klára

    Další články z rubriky: Z praxe

    Datum TitulekPodrubrika     
    11.01.2010 Bezdůvodné obohacení - sázka na jistotuRing    
    11.01.2010 Hypotéka - riziko zvané hypotékaRing    
    11.01.2010 Deregulace - V tísni a bez pomociRing    
    11.01.2010 Nájemník zemřel - Byt „na památku“Ring    
    11.01.2010 Převod členských práv - loupež v rámci stanovRing    
    11.01.2010 Vyklizení osoby nájemníkem - majitel vyklidil poleSoudnička    
    11.01.2010 Boj o sporákSoudnička    
    11.01.2010 Společný nájem družstevního bytu - špatná volbaSoudnička    
    11.01.2010 Zvýšené nájemné - risk zvaný mlčeníSoudnička    
    11.01.2010 Modernizace výtahu - Výtah nepotřebujiSoudnička    
    11.01.2010 Zneužití výpovědního důvodu - pět tetičekSoudnička    
    11.01.2010 Vypořádání jmění manželů - zmatení domněnekSoudnička    
    11.01.2010 Sklep, sbírka na smetištiSoudnička    
    11.01.2010 Vlastník a katast, zdání někdy klameSoudnička    

    Infoservis - poslední články

    19.07.2016 | Časté dotazy
    O vyklizení bytu rozhoduje soud
    Dobrý den, na základě vašich předchozích odpovědí a v souladu s občanským zákoníkem jsem svého nájemce...
    11.07.2016 | Infoservis SON
    VIDEO: Tisková konference SON ČR dne 30. 6. 2016
    Nejčastější problémy s uplatňováním zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související...
    08.07.2016 | Z tisku
    K budoucnosti bytové politiky v ČR
    Předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba se sešel 23. 6. 2016 v rámci delegace Rady seniorů ČR s předsedou...
    30.06.2016 | Časté dotazy
    Nájemné plaťte za zesnulého
    Dobrý den. V současné době probíhá dědické řízení po smrti mojí matky. Na byt, který užívala, si nikdo...
    17.06.2016 | Infoservis SON
    Informace z proběhlých jednáních
    Předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba absolvoval v posledních dnech celou řadu jednání o odborných...
    03.06.2016 | Časté dotazy
    Přechod nájmu
    Dobrý den. Bydlel jsem se svým otcem v bytě v nájmu od svých 15 let. Nyní je mi 18 let, jsem student...